Kázání: O štědrosti
Díkčinění
2 Kor 9,8 (-15)
Bůh má moc zahrnout vás všemi dary své milosti, abyste vždycky měli dostatek všeho, co potřebujete, a ještě vám přebývalo pro každé dobré dílo.
Milí přátelé v Kristu,
podívejte se ke stolu Páně. Tolik plodů země, úrody, tolik jídla a pití, tolik barev, vůní, chutí, tolik krásy, která je podpořena podzimními květinami.
A na stůl Páně se podívejme. Vedle bible, zpěvníku a svíčky je připraven chléb a víno. - Tolik lásky, smilování a odpuštění, tolik Boží blízkosti.
Tolik Božího požehnání nám všem. A mnohým dalším.
Máme před očima hojnost. Hojnost rozmanitých darů. Darů, kolem kterých jsme museli dost pracovat. Ale i těch, které dostáváme zadarmo.
Je tu hojnost darů viditelných, hmatatelných, voňavých a chutných. I hojnost darů neviditelných, jako je právě odpuštění, láska, smilování, Boží slovo. A my víme, že teprve tyto dary dělají spolu s těmi viditelnými a hmatatelnými náš život skutečně hojným, bohatým.
Bůh má moc zahrnout vás všemi dary své milosti…
Máme se dobře. Vidíte to? Máme dostatek všeho, abychom mohli žít důstojný život.
Jsme bohatí, protože nás Bůh štědře zahrnuje a obohacuje dary své milosti.
Pohled na tu hojnost, Boží štědrost a krásu nás nutí Bohu děkovat, že tomu tak je...
Nuž Bohu děkujme - ústy i srdci svými.
Ale nejen ústy a srdci…
Ty dary od stolu Páně si neponeseme zpátky domů, do svých spíží.
Odvezeme je do domu azylového, kde žijí matky s dětmi, které se dostaly do složité životní situace. Chceme Boží štědrost dopřát těm, kteří z nějakého důvodu nemají takové možnosti jako my. Tyto dary dál ponesou užitek, snad udělají radost, třeba vzbudí dík.
I tímto gestem děkujeme Bohu.
Vděčnost a štědrost patří k sobě.
Však to kladl na srdce už apoštol Pavel prvním křesťanům v Korintu. Píše jim: Bůh má moc zahrnout vás všemi dary své milosti, abyste vždycky měli dostatek všeho, co potřebujete, a ještě vám přebývalo pro každé dobré dílo, … Vším způsobem budete obohacováni, abyste mohli být velkoryse štědří, tak povzbudíme mnohé, aby vzdávali díky Bohu.
Dostáváme od Boha tolik, abychom se měli dobře a abychom byli dál štědří. Tak jako je Bůh štědrý k nám. A aby skrze naši štědrost i další lidé Bohu děkovali.
Pavel tato slova píše Korintským v době, kdy organizuje finanční sbírku pro jeruzalémský sbor. Tento sbor se dostal do potíží. Pravděpodobně kvůli hladomoru, který tenkrát vypukl, v zemi nastala hospodářská krize. Dost možná se ale sbor dostal do potíží proto, že nedokázali dobře hospodařit se sdíleným majetkem. Důvod jejich nouze ale není podstatný.
Pro Pavla je důležité to, že Jeruzalémští jsou v nouzi. A Korintští v ní momentálně nejsou. Pavel je vyzývá, aby ze své hojnosti vzdáleným křesťanům v Jeruzalémě pomohli. Aby jejich peníze umožnily, že se Jeruzalémští budou mít dobře, budou moct žít důstojný život, slavit bohoslužby v důstojných podmínkách. Což znamená důstojně zvěstovat evangelium dalším lidem. A ti, aby také děkovali… a viděli něčí nouzi, zorganizovali pro ně sbírku…
Sbory v Pavlově době mezi sebou ještě nebyly nijak organizačně propojené. Pavel je přesto propojoval, vytvářel síť vztahů mezi sbory od sebe vzdálených. Propojoval je tím, že zval k solidaritě jedněch s druhými.
Nemáme se starat jen o sebe a své starosti. Máme vědět o problémech bratří a sester, kteří žijí i hodně daleko a osobně je neznáme. Máme se snažit zmírnit jejich nouzi. Konkrétně a cíleně. Ti, kteří se mají dobře, mají pomoct těm, kteří se dobře nemají. Aby se následně měli dobře všichni. - O to Pavel usiloval.
A ne proto, že si to vymyslel jako dobrou strategii, koncept.
Pro Pavla to je věc víry. A tedy i lásky a naděje. Lidé v různých koutech světa byli zasaženi evangeliem, všichni patří ke Kristu, a tedy i k sobě navzájem. Pro to se o sobe máme starat. Být štědří k potřebným.
Štědrost plyne z víry v Krista. Pokud v nás evangelium padlo na úrodnou půdu, roste v nás, tak nás také ponouká k tomu, abychom se dělili s těmi, kteří žijí v nedostatku. Pavel mluví přímo o podřízenosti Kristovu evangeliu. Ten, kdo přijal Krista jako překvapivý a nezasloužený dar, vlastně nemůže jinak než být štědrý k lidem v nouzi.
Ke štědrosti patří peníze, hmotné věci, majetek.
To nejsou oblíbená témata v církvi. Spíš jsou to témata třaskavá.
Někdy máme možná sklony tato témata oddělovat ze života víry. Jako by do něj nepatřily. Jako by duchovní život měl být jen o jakýchsi „duchovních věcech“.
Ale přece slovo se stalo tělem!
A přece Ježíš jen nemluvil o lásce a naději. On taky uzdravoval nemocná těla. A on taky sytil tisíce hladových. A on sám taky s vděčností přijímal dary a zázemí od bohatých lidí, kteří ho v jeho službě podporovali, sytili a hostili u sebe doma.
Evangelium nás zasahuje cele, celého člověka. Týká se našeho těla, i majetku, i peněz.
I proto je součástí křesťanských bohoslužeb finanční sbírka. Je jednou z našich odpovědí na evangelium.
Peníze, majetek patří do duchovního, náboženského života.
Nesmí se však samy stát náboženstvím. Tak jako se možná staly pro boháče z Ježíšova podobenství (Lk 12,13-21). Boháč shromažďoval tak, že musel vystavět další a další stodoly. Je spokojený, jak se mu daří. „Blázne, ještě této noci si vyžádají tvou duši. Čí bude to, cos nashromáždil?“ ptá se boháče Bůh. Čí bude všechno to tvé bohatství? – Ničí! boháč myslel jen na sebe, možná jen na ten majetek. Byl mu vším. A proto byl chudý. Protože ve svém majetku neviděl také příležitost dát ho někomu, sdílet s někým, pomoci potřebným.
Pavel vyzývá korintské i nás štědrosti.
V současné době možná není jednoduché se s takovou výzvou popasovat. Po dvou letech covidu a jeho dopadech vypukla válka na Ukrajině. Celý svět se ocitá v krizi. Bojíme se, co bude, jak situaci sami zvládneme, jak obstojíme. Některé naše sbory i někteří z nás se mohou dostat do hmotné nouze. Skoro by se chtělo říct, že na štědrost teď není vhodná doba, že se musíme hlavně postarat o to své.
A přesto jsem přesvědčena že Pavlova výzva ke štědrosti zaznít má. Právě teď. Abychom ve štědrosti vytrvali a nevzdali to.
Bude to pro nás velká zkouška – neuzavřít se sami do sebe, do svých spíží a stodol, ale postarat se i o ty, kteří na tom jsou mnohem hůř než my.
Podívejme se znovu ke stolu Páně a na něj. - Hojnost, požehnání, bohatství. Jsme zahrnuti dary Boží milosti. A skrze nás mohou být i další.
Nejsme a nemáme být štědří sami ze sebe, na vlastní pěst. Ale v podřízenosti Kristovu evangeliu, Kristu. Na něj se teď soustřeďme. Od něj se nechme nasytit, poslinit, obdarovat…